Vel.Britanie 2009

CAN-09 KANADA, USA, Gronsko (DANSKO), ISLAND, Skotsko (VB), HOLANDSKO, IRSKO, VELKA BRITANIE, Wales (VB), Faorske ostrovy (Dansko) Termin cesty: 15.7. - 31.8. 2009 (cely zajezd 48 dni, z toho cesta lodi 42 dni) PROGRAM: Vecer 15.7. 2009 odjizdim z Visty autem od Hertze na letiste do Los Angeles. Tam nastupuji do letadla United Airlines (UA) do Chicaga, kde menim letadlo za jine od UA do Montrealu. V Montrealu v KANADE pristavam 16.7. Autobusem do hotelu. 17.7. si prohlizim Montreal pesky. Od hotelu jdu do pristavu na rece St. Lawrence (Vavrince), identifikuji misto, kde bude moje lod zitra. Dale se zastavuji u basiliky Notre Dame. V chuzi pokracuji kolem brany cinske ctvrti. Nakonec natacim videem katedralu Marie-Reine du Monde. Dopoledne 18.7. jedu taxikem k me lodi Holland America “Maasdam.” Odpoledne se seznamuji s lodi, zapisuji se na vylety a vse fotografuji. Rano 19.7. pristava “Maasdam” v meste Quebeku. Ucastnim se vyletu z lodi po meste. Jedeme k hotelu “Fairmont le Chateau Frontenec,” dale parkem a kolem dulezitych budov. Do obeda jsme zpet na lodi. Odpoledne jedu bezplatnym autobusem na individualni prohlidku Quebecku. Mimo ruzna jina mista navstevuji jiz zmineny hotel, ktery vevodi mestu. Pozdeji sestupuji po schodisti do stareho mesta. Pristi den travime plavbou po rece. Jsem pozvan na obed s kapitanem lodi. 21.7. pristava nase lod v Charlottentown v kanadske provincii Prince Edward Island (PEI). Behem vyletu z lodi si prohlizime mesto. Nejsou zde zadne vyskove stavby. Mimo mesto jsou pole a lesiky. Hlavnim produktem jsou brambory. Zastavujeme u “Konfederacniho mostu” vybudovaneho v letech 1992-97, ktery spojuje PEI se zbytkem Kanady. Odpoledne prochazim mestem na vlastni pest. 22.7. priplouva “Maasdam” do mesta Sydney v kanadske provincii Nova Scotia. Zde si beru vylet do Baddeck-u na ostrove Cape Bretonk museu Grahama Bell-a. Dalsi den je pristani v Halifaxu, jenz je hlavnim mestem Nova Scotia. Zde si mesto prohlizim sam. Nejdrive jdu nahoru k citadel a pak si prochazim vlastni mesto. 24.7. kotvi “Maasdam” v Bar Habor, Main v USA. Tender nas veze k brehu. Odtud autobusem po Bar Harbor a jeho okoli. V minulosti bohati Americane zde staveli vily. 25.7. nase lod pristava v Bostonu ve state Massachusetts v USA. Zde hodne pasazeru opousti lod a jini do ni nastupuji. Taxi me veze k Akvariu v centru mesta. Zde jsem na Long Wharf. Kupuji si jizdenku na 45 minut lodi po bostonskem pristavu a 1 hod. busem po meste. V Navy Yard vidim lod “USS Constitution” nazyvanou “Old Ironside.” Behem jizdy autobusem jsme upozorneni na vsechna zdejsi dulezita mista. Pak me taxi veze zpet k lodi. Den po odpluti z Bostonu je na mori protkany zajimavymi prednaskami. 27.7. “Maasdam” v mlze pomalu priplouva k “Cap-Aux Meules” na ostrove Magdalen v provincii Quebek v KANADE. Tender nas veze k ostrovu. Ten si prohlizime individualne. Pristi den kotvi nase lod v Bonne Bay na ostrove Newfoundland, jenz je dalsi provincii KANADY. Den na to kotvime v Red Bay na Labradoru, ktery je casti provincie Newfoundland Kanady. Cely pristi den travime plavbou po oceane, nez kotvime u mestecka Nanortalik v Gronsku, jez je autonomni oblasti DANSKA. Tendrem k mestecku na pobrezi. Vidim zde gronskou vlajku predstavujici vychazejici slunce. Prochazim mezi domky a delam fotografie a video. Zadne stormy ci kere jen trava a lucni kvety a mezi nimi pampelisky. Nektere domky jsou velmi hezke. V Nanortalik zije 2,500 obyvatel. V celem Gronsku je 56,366 lidi. Dalsi den plujeme prulivem Prins Christian Sund v jihovychodnim Gronsku. Cely pristi den pak plujeme na vychod se zajimavymi prednaskami. 3.8. je nase prvni pristani na ISLANDU u mesta Isafjordur v severozapadnim cipu ostrova. Moje prvni navsteva Islandu od roku 1969. Odpoledne jedu na clunu k jednomu mistnimu ostruvku, abych videl zajimave “puffins” zajimave vypadajici arkticke ptaky. Den na to jsme u mestecka Akureyri na severnim pobrezi ostrova. Zdejsi lodni vylet nas privadi k velkemu vodopadu “Godafoss.” Odtud jedeme k jezeru “Myvatn.” Odpoledme navstevujeme misto, kde je puklina v miste, kde se setkava evropska a americka tektonicka deska. Uvnitr je horka voda. Dale mijime opusteny sirovy dul a pozdeji elektrarnu pohanenou vulkanickou parou. Dalsi den kotvime v Husavik-utez na severni strane Islandu. Po mestecku chodime jednotlive. Den na to jsme v hlubokem zalivu u Seydisfjordur na vychodnim pobrezi ostrova. Opet individualni prohlidka. Pristi den se jiz plavime ve smeru Skotska. 8.8. pristava nase lod v Invergorden ve Skotsku ve VB. Behem vyletu zastavujeme u “Colloden Battle Field,” kde se odehrala posledni bitva ve Velke Britanii 16.4.1746. Druha zastavka je u zamku “Cawdor,” ktery je umisteny v krasne zahrade a je stale majetkem rodiny Cawdor. 9.8. “Maasdam” kotvi u South Queensferry pobliz slavneho cantilever mostu na “Firth of Forth” (v zalivu reky Forth). Mistni lod nas veze na breh. Pak jiz pokracujeme autobusy k “Falkirk Wheel” (postavene v roce 2002), ktery velmi zajimavym zpusobem spojuje dva vertikalne vzdalene kanaly. My mame tuto zkusenost na jednom z clunu, ktery nas veze k nedaleke Antoniove zdi postavene v roce 142 n.l. Pak jdeme k jedne pevnosti, Rough Castle, v teto zdi. K nasi lodi se vracime kolem hradu, kde se narodila Mary Queen of Scots (Marie kralovna Skotu). Po dni na mori, behem ktereho byl nemocny pasazer vyzvednut z lodi helikopterou, nase lod pristava v Rotterdam-u v HOLANDSKU 11.8. Zde vetsina pasazeru opousti lod a novi do ni nastupuji. Behem vyletu tehoz dne projizdime Rotterdam, jedeme po hrazich a prohlizime si vetrne mlyny “Kinderdjik Windmills.” V Holandsku byvalo az 10 tisic vetrnych mlynu, nyni jich je asi 1,000. Dostavame podrobny vyklad o drivejsim a nynejsim uziti techto mlynu. K lodi se vracime jinou cestou. Odpoledne odplouva “Maasdam” z Rotterdam-u po rece Maas do Severniho more a z neho do Kanalu La Manche. Po teto trase plujeme i dalsi den. 13.8. kotvime u Dunmore East v IRSKU. Tenderem k brehu a dale autobusem do mesta Waterford. Do letosniho jara zde byla slavna sklarna, kterou jsem navstivil pred sedmi lety. Odtud do Inistioge, kde navstevujeme “Woodstock Gardens.” Pak jedeme do New Ross-u, odkud pochazi rodina Kennedy (viz JFK). Zpet na lodi mame predstaveni umelcu z ostrova. Den na to jsme u mola v Liverpool-u v Anglii (VB). Vybiram si turu autobusem k hradu “Conway”v meste Conway ve Wales-u (VB). Po asi 30 minutach prekracujeme hranice do Wales-u. O hodinu pozdeji prijizdime do mesta Conway, ktere je obehnano 1,2 km dlouhymi hradbami. Ruina mistniho hradu vystupuje nad mestem. Hrad byl postaven anglickym kralem Edwardem I. a dokoncen roku 1287. Tento kral vybudoval radu hradu, aby zabranil Welesanum v utocich na Anglicany. 15.8. “Maasdam” je v pristavu Greenock, zapadne od Glasgow ve Skotsku (UK). Z lodi si jedu prohlednout hrad “Stirling.” Po 1,5 hod. jizdy jsme na miste. Dlouhou dobu zde byla pevnost. Nynejsi budovy pochazeji ze 14. az 16. stoleti, kdy zde byla residence skotskych stuartovskych kralu. Mary Queen of Scots zde byla korunovana. S pruvodcem si prohlizime cely hrad. Po navratu k lodi se tato odpoutava od mola. Pristi den pluje po Atlantskem oceane na sever. 17.8. pristava “Maasdam” u Torshavn na ostrovech Faroe, jenz jsou autonomni oblasti DANSKA. Shuttle bus spojuje lod s mestem. Prohlidka mesta je dnes na mych vlastnich nohach. Mesto Torshavn je na stranich svazujicich se k pristavu. Ostrovy Faroe maji vlastni menu. Faroe ostrovy a Gronsko nejsou casti EU, ac Dansko je. Potuluji se po meste a fotografuji. Jako posledni navstevuji pevnost zarostlou travou s majakem, odkud je krasny vyhled na mesto a jeho pristav. Behem nocni plavby dosahuje nase lod mestecko Djupivogur na jiznim pobrezi ISLANDU. Tendrem (lodnim clunem) k pobrezi. Asi hodinu se prochazim po mestecku, nez se vracim do lodi. Po obede 19.8. “Maasdam” pristava v hlavnim meste Islandu, Reykjavik-u. Busem od lodi do mesta. Prochazim se po meste, kde jsem stravil 2 dny pred 40ti lety. Zcela nahodne prichazim k budove Armady spasy. Pred 40ti lety jsem spal v jejich hotelu, ale tuto budovu nepoznavam. Ptam se v jeji recepci, zda tato budova zde byla v roce 1969. Ano, byla. Byla postavena v roce 1912. Dalsi den se ucastnim autobusoveho zajezdu mimo Reykjavik. Prvni zastavka je u skleniku v Hveragerdi. Pak projizdime Selfoss, tj. misto kam jsem dojel autobusem pred 40ti lety v domeni, ze tam uvidim vodopad (foss), ale zadny jsem tehdy nenasel. Dale fotostop u sopky Kerid. Imposantni je dvouposchodovy vodopad Gullfoss. Obedvame v hotelu Geyser nedaleko gejsiru Geyser, po kterem jsou vsechny gejsiry pojmenovany. Odpoledne vidime rift valley (trhlinu v krajine), kde se americky a evropsky tektonicke desky od sebe vzdaluji. Nekde pobliz se sesel prvni islandsky parlament v roce 930 n.l. Pak zpet do Reykjavik-u. Tam zastavujeme u “Perlan.” Je to sklenena budova odkud je horka vulkanicka voda pumpovana do mesta. Je zde take museum, obchody a restaurace. Z jeji ploche strechy je 360 st. rozhled na mesto. 21.8. plujeme zapadnim smerema 22.8. jsme v “Prins Christian Sund” v Gronsku, autonomni oblasti DANSKA. Dalsi den kotvime u mestecka Qaqortog v jiznim cipu Gronska, kde bydli asi 3,500 obyvatel. Tendrem ke brehu a individual prochazka pristavem a mesteckem s kamerou a videem. Nasleduje den na mori s prednaskami. 25.8. kotvi “Maasdam” u severniho vybezku ostrova Newfoundland, jenz je provincii KANADY. Tender ke brehu a pak busem z vesnice St. Anthony k turistickemu centru “L’Anse aux Meadows.” Zde byly objeveny zaklady vikingske vesnicky z doby pred 1000 lety. Mame zde 2,5 hod. na prohlidku turistickeho strediska, zakladu vikingske vesnicky a predstirane vesnicky z doby Vikingu. Pristi den pristavame v hlavnim meste provincie Newfoundland, St. John’s. Zde mame vylet autobusem po meste a jeho okoli. 27.8. mame zakotvit u francouzskych ostrovu St.Pierre a Miquelon, ktere jsou zbytkem puvodne velke casti Severni Ameriky, kterou Francouzi vlastnili. Avsak od rana slysim na interkomu, ze pro spatne pocasi a dalsich par problemu u tech ostrovu nezastavime. Pritom pocasi je krasne a nase lod je daleko od tech ostrovu. To me ovsem rozciluje. Vim, ze se ty lodni spolecnosti snazi prodlouzit cas na mori, aby mohly mit otevrene kasino a lodni obchody, coz nemohou delat pri zakotveni. Stezuji si u posadky, ale neni mi to nic platne. Travime tak dalsi dva dny na mori. Rano 29.8. pristava “Maasdam” v Bostonu, Massachusetts, USA. Tim nase cruise je u konce. Dopoledne odjizdim taxikem do meho hotelu. Pristi dva dny vetsinou prsi. S destnikem v ruce pokracuji v prohlidce mesta. Odpoledne 31.8. me bere taxi na letiste. Z Bostonu letim s United Airlines do Los Angeles. V LA si beru auto u AVISe a jedu domu do Visty, kam prijizdim pred pulnoci. Cestovni kancelar: Holland America Line (HAL) s pomoci Spiekermann Travel Service Who took part: “Maasdam” muze ubytovat 1,258 pasazeru a 560 clenu posadky Maasdam: 55,451 brutto tun, delka 220 m, sirka 31 m, maximalni rychlost 21 knots.